Štětce z časopisu Marianne

Šla jsem takhle do trafiky a co nevidím: časopis Marianne nabízí jako dárek "štětce pro dokonalé nalíčení". Ne že bych tomuto popisu věřila :), ovšem magazín jsem zakoupila. Přece jen štětce zdarma u časáku za 70 kaček, to slibovalo velkou legraci :)

Ještě pro pořádek jak je to se mnou a štětci: nevlastním žádné high end kousky, na pudr mám od Real Techniques (líp mi vyhovoval letitý z Douglasu, ale ten už odešel do věčných lovišť), pár štětců UBU na oči, na tvářenku ten starší od Essence (ten nový fialový jsem si pořídila taky, ale stojí za prd), nějaké další na oči od Sephory a blending od Zoevy, na rty cosi z drogerky a ještě jeden štětec od RT, který používám na pudr pod oči nebo na rozjasňovač. Žádný velký arzenál, zatím mi to však stačí (ráda bych ještě časem vyzkoušela nějaké to opěvované Hakuro).
Nyní zpět ke štětcům z časopisu:

Jsou uloženy v zapínacím pouzdýrku z fakt hnusného materiálu, vypadá to jak ušité z nepromokavé bundy z tržnice. Co vám fotka neřekne je, že po přičichnutí jsem málem odpadla z toho smradu. Nevím, jak ho popsat, asi nejvýstižnější jsou slova chemický, toxický, nosní sliznici rozežírající zápach. Takže chuť použít je na obličej to ve mně zrovna nepovzbudilo. Stejně jako varování, že mohou způsobit alergickou reakci. Ale jsem holka odvážná :)

Kolekce obsahuje čtyři stětce. Samotné tolik nesmrdí, ale fialky to pořád nejsou. Nikde jsem nenašla popis na co má který být, takže jsem použila k jejich identifikaci pouze svůj úsudek.

První je předpokládám na rty. Srovnání mám akorát s tím z drogerky a rozdíl neshledávám žádný. Pusu jsem si s ním namalovala normálně.

Druhý je zkosený, takže to bude na linky. Nebo na obočí. Vyzkoušela jsem to na obojí a bez problému. Linku si maluji většinou stínem, gelové linky nevlastním a zapečené mi jdou nejlíp klasickým tenkým špičatým. Na obočí používám set od Sleeku.

Třetí tipuju, že má být na korektor (na co jiného by se hodil fakt netuším). Osobně korektor nanáším prsty, no asi jsem barbar, ale vyhovuje mi to. Tímto štětcem to šlo taky, ale zabralo mi to víc času, neboť dělá stopy. Jedině napatlat štětcem a pak rozetřít prstem nebo něčím jiným, ale přijde mi to jako zbytečné komplikování procesu a hlavně to zvyšuje spotřebu přípravku, protože ho dost zaleze do štětin. Ještě jsem ho zkusila na krémový stín, ale to byla šmouhatá tragedie.

Poslední štětec myslím, že je na tvářenku. Na jednu tvář jsem ji nanesla tím od Essence (který bych už teda taky ráda brzy vyměnila) a na druhou tímhle. Zaprvé ten štětec barvu vůbec nenabere a zadruhé ji nerozmažu do ztracena. Takže výsledkem byla tvář samej flek. Ještě jsem ho zkusila na pudrový rozjasňovač, to už bylo lepší, ovšem s tím od RT se opět nanáší a rozmaže líp.

Celé bych to shrnula asi tak: Za sedm pětek by to nebylo zas takové zlo, použitelné jsou dva štětce - ten na korektor mi přijde zbytečný a ten na tvářenku leda fakt v nouzi a to ještě spíš na rozjasňovač. Radši půjdu bez tvářenky než bojovat s tímhle (a to je tvářenka jednou z věcí, bez které se při líčení neobejdu). Ovšem ten smrad... měli ještě přibalit plynovou masku :)

A poslední bod: časopis u kterého byly přibaleny. Články v něm jsou buďto bezbřehá nuda, nebo snůška keců jak po pátém pivě (nejlépe oboje dohromady), náměty tisíckrát zrecyklované... chápu, že je to oddychovka na hajzl nebo do metra, ale já fakt nebyla schopná dočíst jediný článek. Dále reklamy, pár fotek hadrů, nějaký ten rozhovor či recept (ty vypadaly docela lákavě) a zase reklamy. Zkrátka pravidelná čtenářka se ze mě opravdu nestane.